Okolí Mlýnů
1. Hned v první nabídce jdeme po odbočce Chřibská na Křížový Buk. Půjdete – li stejnou cestou zpět, necháte si vodopád na pak. Jestli ne, zahněte z cesty do lesa vpravo. Po 50 m jej objevíte. Na Křížovém Buku přejdete kolmo hlavní silnici a vstoupíte do lesa. Míjíte jeden z řopíků (vojenský bunkr) a pokračujete dál asi 1,5 km. Počátkem května tu totiž můžete spatřit jednu z největších lokalit měsíčnice vytrvalé čili montefialy, kvetoucí v lese na několika hektarech. Dávají si tu dostaveníčko botanici z celého světa. Při ohleduplném a tichém chování narazíte na skupinky jelení nebo srnčí zvěře, často i na kamzíky. Ty tu v roce 1907 vysadil hrabě Kinský. Do Mlýnů se můžete vrátit také po zelené značce pod kopcem Javor ( 693 m n. m. ). Po cestě minete dřevěný kříž věnovaný památce Milana Kočího, lesního dělníka ze Mlýnů, tragicky zesnulého při lesní těžbě. Zmiňovat se o nejrozšířenějším národním sportu – houbaření – je asi zbytečné. V posledních letech tu zažíváme doslova hřibový boom. A neplatí to pouze pro Mlýny. Ale jdete-li jen na měsíčnici vytrvalou, houby nehledejte. Ještě je na ně brzy.
2. Nějakých 100 m před odbočkou na Chřibskou potkáte nalevo u silnice na Českou Kamenici v „esíčku“ malou rekreační chaloupku, dříve brusírnu stojící nad vodním náhonem. Jistě vás zarazí její stav, který vyvolá řadu otázek Téměř technická památka díky řevnivosti šesti majitelů bez základní péče chátrala a její dny by byly patrně sečteny. Naštěstí se objevil opět jeden nadšenec, který v roce 2007 trosku od původních majitelů vykoupil a zahájil boj o její záchranu. Za ní zahnete vlevo přes věčně stažené závory směrem na Prysk. I zde se nabízí několik možností. Ještě před závorami vám obec Prysk nabízí na panelu pěší okruh kolem obce i s mapkou a pošle vás po zelené na trochu vzdálené rozcestí. Tady se můžete dát vpravo až narazíte na předválečnou výletní restauraci Herdstein (Herdsteinbaude), dnes ranč party trempů, kteří jej před více než 30 lety postavili ze zbytků zdí podle dobových fotografií. Z mladých trempů jsou dnes čekatelé na penzi, avšak zápal pro přírodu dokázali přenést na své manželky, děti i vnoučata a ranč užívají všichni ve vzácné shodě. Cestou se můžete vyšplhat po levé straně na Střední vrch (593 m n.m.) a stejnou cestou se vrátit zpět. Podobné putování nabízí i zmíněný okruh. Výběr je na vás. Vše je příkladně značeno.
3. Nebo se v místě rozcestí dáte doleva do Horního Prysku a Kamenického Šenova, ale to je již pro zdatnější turisty. I tam je toho k vidění hodně: od sklárny bří. Jílků až po muzeum sklářství a galerii v K. Šenově. Půjdete-li však od závor ve Mlýnech kousek po zelené na Prysk (300 m) a pak doleva podle Černého potoka, objevíte vlevo ve skále vytesanou malou kapličku (dnes bez obrázku) a pod ní tabulku V+F 10.2.1933. V ten den tu došlo k vraždě hraběcího hajného Vendelína Fiedlera spáchané pytláky otcem a synem Austenovými. Jeden z Prysku, druhý ze Srbské Kamenice. Tehdy se před nimi třáslo celé okolí. Otec Josef dostal u Krajského soudu v České Lípě šest a syn Emil, vykonavatel popravy, pětadvacet let natvrdo. Jak vidno ani v tak krásném prostředí, jakým jsou hory Lužické nebyli lidé před zločinem ušetřeni. Místo nese název Francouzské doliny. Půjdete dál neznačenými lesními cestami stále na východ až dojdete nad osadu Mlýny. Odtud lze pokračovat do Kytlic, na vlak nebo do místní hospůdky.
4. Naučná stezka „Okolo Studence“ začíná před nádražím ve Mlýnech. Vedle autobusové zastávky jsou informační panely s mapkou trasy. Cestu za poznáním místní fauny a flory vám přiblíží dalších 20 infopanelů rozmístěných po trase. Značeno bílým čtvercem s úhlopříčnou zelenou čarou. Na vrchu Studenci (736 m n.m.) stála do roku 2007 zcela zkorodovaná ocelová rozhledna, technická památka. V tomto roce dosáhlo sdružení založené ve Studenci za její záchranu snesení zbytků konstrukcí, které jsou již v péči odborníků. Společně s městem Česká Kamenice, dotacemi a sponzorským prodejem původních schodů by se obnovená dominanta měla brzy vrátit na své místo. Délka 20 km.
Okolí Kytlice
5.Od občerstvení U zlatokopa jste v předchozích řádcích startovali na cyklovýlet. Můžete však vyrazit i pěšky. Po silnici okolo penzionu Zátiší a POD SKALOU dál až k Hraničnímu rybníku. Zákazem stanování i koupání se z něj stal krásný, nedotčený kousek přírody. Ještě nedávno sloužil jako nádrž pitné vody pro Chřibskou a Šluknovský výběžek, po dobudování sítí bude pro stejné účely sloužit opět. Zkuste si jej obejít, zvláště fotografové tu budou odměněni krásnými záběry. Hraniční rybník nese své jméno od místa, kde se stýkaly hranice tří panství – českokamenického, zákupského a rumburského, což dosvědčují dochované hraniční kameny. Ten největší, přírodní, zvaný také Valdštejnská skála se nachází za rybníkem. Je na ní vyryto plno tajemných značek a znamení. Zanechali je tu prospektoři, hledající drahé kovy, lesní personál, tuláci i prostí obyvatelé. Pomozte je zachovat, nepřidávejte další a zabraňte jejich ničení. Po silnici na Novou huť se dostanete k pramenům říčky Kamenice (viz cyklistika) nebo se stejnou cestou vraťte k penzionu ANDY před kterým zahněte vlevo do lesa a podél vysokého vedení a napojení na zpevněnou lesní cestu se dostanete ke kytlickému koupališti a do obce. Cca 10 km.
6. Vystoupáte po silničce ke kytlickému, zdálky viditelnému TV vysilači, okolo vodárny pro Dolní Falknov. Za ním směrem na Krásné Pole po několika stech metrech odbočíte přes závoru na lesní cestu vedoucí do Mlýnů. Místní jí nazývají Trasa. Někde v půlce narazíte na upravenou studánku s pitnou vodou a odpočívadlem v místě zvaném Dreiteich (tři rybníky). Ty tu opravdu v kaskádě stávaly a zásobovaly vodou potoku Bělá Marschnerovu brusírnu. V šedesátých letech došlo k protržení hrází a jejich likvidaci. V létě 2007 byly v rámci revitalizačního programu zahájeny práce na stavbě nové nádrže o ploše přes jeden ha. O několik desítek metrů pod ní vás upoutá vpravo u cesty dřevěná lávka. Upravená stezka přes ni vás zavede k dalšímu malebnému vodopádu mezi skalami i s lavičkou k odpočinku či delšímu rozjímání. Zpět se vrátíte stejnou cestou. Dole na křižovatce stojí místo brusírny malá zděná chata. Naproti přes silnici stojí bývalá kovárna, dnes rovněž soukromý obytný objekt, na poslední chvíli citlivě zrekonstruovaný. Dříve býval majetkem Lesů ČR. Jste-li v těchto místech,nemůžete vynechat návštěvu lesního divadla o kterém je zmínka v historii. Po mnoha letech bylo v roce 2005 s pomocí Lesů ČR, obce Kytlice a nevšedního zápalu českokamenického divadelníka Mgr. Karla Krejčího obnoveno. Principál K. Krejčí zabezpečuje o víkendech pravidelné letní programy divadelních her svým souborem, kytlickými ochotníky, hostujícími soubory i folkovými a country přehlídkami. K výjimečnému skalnímu seskupení s vynikající akustikou vás navede odbočka před penzionem Carbo. Návrat do Kytlic po silnici nebo místní komunikací přes koleje vpravo. Délka cca 8 km.
7. Od koupaliště (Mlýnský rybník) se vydáte podle přítoku dozadu mezi několik chat, kde zahnete vpravo a po lesní cestě se dostanete na rovinu nad vsí. Doleva projdete mezi dalšími, honosnějšími, chatami na otevřené pastviny kolem krásného, mohutného smrku s obrázkem Ježíše Krista. Kousek za horizontem je další, tentokrát nejstarší trempská osada Řachvaj. Skoro taková sázavská Ztracenka. Dole pod ní malý rybníček Lapáček a pokračující cesta na Popelovou horu (652 m.n.m.) Opačnou stranou zamíříte do obce. Po levé straně míjíte jedinou, v těchto místech dochovalou chalupu, dříve odpočinkové místo ministryně průmyslu Machačové – Dostálové. Levá strana pod horou bývala i místem prvního osídlení, nazývané kdysi Horním Falknovem. Až úplně vpředu, přímo před vámi je veliké památkově chráněné stavení, dříve rekreační zařízení Radlických mlékáren, dnes soukromý objekt. Jeho počátky se datují k roku 1750, kdy tu vyrostl Klimtův statek, jeden ze dvou velkých pod Malým Bukem (712 m.n.m.), které se udržely až do poloviny 19. stol. Objekt si zahrál jako restaurace v dnes již kultovním filmu Táto sežeň štěně s Miroslavem Horníčkem, Vlastimilem Brodským a dalšími, kteří tu v té době chalupařili. Kousek před ním jsou vlevo ve svahu ještě zřetelné pískovcové schody a původní stanoviště barokní sochy sv. Jana Nepomuckého. Z důvodu ochrany před vandaly byl po celkové restauraci přemístěn ke kostelu. No a do obce je to okolo č.p. 31, dalšího objektu bývalého statku a hospody po silnici již kousek Cestou ještě míjíme malou chaloupku pod strání na pravé straně, kde trávil volný čas herec Zdeněk Řehoř. U ní je potřeba se zmínit o husarském kousku nových majitelů. Ti ji po koupi nechali do základů zbourat a postavili věrnou kopii. Ta původní se opravdu nedala zachránit. Délka 5 km.
8. Krátká procházka před obědem: před kostelem sv. Antonína Paduánského vstoupíte na místní hřbitov. Na východní straně pod starým kaštanem je neobvyklý jakoby staroslovanský hrob. Je zde pochován herec Miroslav Horníček s manželkou a synem.Výstavné hrobky okolo patří význačným kytlickým občanům a podnikatelům. U zdi kostela proti hlavnímu vchodu jsou náhrobky rodiny Kittlů, po nichž nese obec jméno. Vyjdete zadní západní brankou na louku, po levé straně spatříte mohutnou chalupu, kde žil a tvořil právě M. Horníček. Dál od vesnice pokračujete mezi chaloupkami až k patrové dřevěné stavbě Úřadu průmyslového vlastnictví Praha, dříve Úřad pro patenty a vynálezy. Původním šéfem tohoto úřadu byl (pro seniory) nechvalně známý býv. generál Alexej Čepička v době, kdy jej vyrazili z funkce ministra obrany, jinak zeť prezidenta Klementa Gottwalda. Sem jezdil s jeho dcerou Marií. Jestli tu byl někdy i Gottwald není známo. Paradoxně kousek vedle měl chalupu Eduard Goldstücker, jeden z aktérů Pražského jara 1968. Jdete dál až na rozcestí s křížkem. I on před lety podlehl vandalizmu nebo spíše satanizmu a byl silně poničen. O jeho renovaci se zasloužil, jak zvěstuje vtesaná tabulka, MUDr. Božetěch Kapounek, chalupář a pražský ortoped. Pokračujete doprava z kopečka asi 300 m na další rozcestí, kde se dáte doleva. Po obou stranách rostou skutečně jako houby po dešti nové rodinné domky, stavěné převážně mladými lidmi. Před penzionem CARBO překročíte trať a zahnete na Kytlice. Absolvovali jste prohlídku nejmladší části , jenž dala své pojmenování celé obci. Délka cca 3 km.
9. Další krátká trasa pro milovníky výhledů a panoramat vede kolem Ústavu sociální péče doleva po stoupající silnici na Chřibskou. V zatáčce před posledním domkem se dáte lesní cestou doprava, potom asi 200 m po sotva znatelné pěšince, která vás přivede na skalní plošiny. Odměnou bude krásný výhled na Kytlice a okolní kopce v západním směru. Zpět se můžete vrátit stejnou cestou nebo pokračovat k převaděči. V další zatáčce před mostkem odbočíte doleva na kamenitou cestu napojenou na asfaltku. Ta vás přivede kolem občerstvení U Zlatokopa zpět do vsi. Délka 3 km.
10. Po místní komunikaci kolem kostela ( viz trasa č. 8 ) stále rovně až k poslední chalupě, kde se dáte po žluté lesem doleva až k místu, kde se stáčí doprava. Tady je výchozí místo milovníků zimních sportů. Je zde dobře značeno několik různě dlouhých běžkařských tratí. Po vrstevnici pokračujete lesní cestou až k sedlu u silnice do Polevska. Při cestě do Kytlic můžete zahnout vpravo přes závoru na Kočárovku, kde se otevírají nádherné průhledy na obec a z jednoho místa můžete vidět současně horu Jedlovou i zříceninu hradu Tolštějna. Délka asi 6 km.